K cestování jako takovému toho není vůbec potřeba moc. Jak bychom si mohli ilustrovat třeba na krajáncích v minulosti, na různých tulácích nebo migrantech posledních let, kteří zdolali nejednou i pěkný kus cesty i takřka bez ničeho. Ale protože chceme cestovat pohodlně a příjemně, obvykle nevystačíme s nějakým tím malým ranečkem, případně jako dobrý voják Švejk s fajfkou. Potřebujeme si toho brát na cestu víc.
Každého jistě aspoň v hrubých rysech napadne, co se asi tak hodí při kratší a co při delší pouti světem. Kdekdo by asi řekl, že si na cesty potřebuje vzít oblečení, rezervní boty, pas, jízdenky nebo letenky, něco k snědku a pochopitelně peníze. Ale jakkoliv se zdá, že si dokážeme představit to, co by nám bylo potřeba při kratší a co při delší cestě, v reálu kdekdo z nás zapomene na jednu důležitou věc. A to důležitou jak pro cesty po naší vlasti, tak zejména pro cesty do ciziny.
Ať už člověk jede kdykoliv a kamkoliv, ať už jsou jeho cílem české luhy a háje nebo zahraniční hory či dejme tomu mořský Gibraltarský průplav, je určitě žádoucí, aby byl takový člověk i vhodně pojištěný. Na pojistku se nás pochopitelně obvykle nikde neptají. Nemusíme ji povinně předkládat ani na hraničních přechodech, ani v ubytovacích zařízeních, nechtějí ji po nás ani na ambasádách, ani při toulkách pustinou nebo velkoměstem nebo něčím mezi tím.
Pojistka není důležitá pro ty ostatní, ta je důležitá pro nás. A to proto, že nás chrání v případech, kdy se stane něco nemilého, s čím jsme nepočítali. Kolikrát se jenom stane nějaká nehoda, člověk začne trpět zdravotními problémy, vzniknou majetkové i nemajetkové škody… A pak by to měl člověk nahradit svými finančními prostředky. Kterých ale nemá a někdy ani nemůže mít tolik, kolik je potřeba. A právě pak se pojistka rozhodně hodí. Protože ta pomůže komukoliv pojištěnému v tísni.